Archiv rubriky: Reportáž

12309815_781046692024526_4940294109935021135_o

Rozhovor s Jakubem Maříkem

 

11227953_736421976486998_4841772490220513379_nRozhovor s Jakubem Maříkem

V dalším rozhovoru se zeptáme Jakuba Maříka na pár otázek. Jakub je jeden z největších srdcařů Warriors, člen rady týmu, trénér nejen juniorů, týmový bavič, a hlavně skvělý hráč, který je důkazem toho, že je možné hrát Americký fotbal skoro na všech pozicích.

“ Kdy poprvé jsi slyšel o Americkém fotbale a od koho? 

O Americkém Fotbale jsem se poprvé dozvěděl před pěti lety z náborového plakátu a hned jsem o tom mluvil s Albertem, který je můj současný spoluhráč.

 

 

“ Na jaké pozici hraješ a co je tvým úkolem? “11755635_722860057843190_1962109273232266280_n

Teď hraju na pozici Line Backer, kdy je mym úkolem ve hře zastavit útok druhého týmu.

“ Máš nějakého oblíbeného hráče Amerického fotbalu? “

Muj oblíbený hráč je Clay Matthews z Green Bay Packers, NFL.

“ Co tě na Americkém fotbale nejvíc baví? “

Na Americkém Fotbale mě nejvíc baví to, že je to kontaktní a týmová hra.

“ Který ze zápasů za Warriors byl pro tebe ten nejlepší? “

13062880_849780291817832_7175673644326852696_oNejlepší zápas pro mě byl ten v sezóně 2016, kdy jsme hráli proti Znojmu Knights o postup do PlayOff a na konci zápasu jsem skóroval potvrzení TouchDown během za 2 body, které také rozhodlo o výhře a výhodě domácího hřiště v PlayOff.

“ Myslíš, že je Americký fotbal nebezpečný a proč? “

Myslím, že na každém sportu je něco nebezpečného, ale pokud má hráč naučenou techniku a přehled o hře, tak je minimální pravděpodobnost nějakého zranění. Americký Fotbal je kontaktní hra a to je podle mě to, co láká nové hráče začít zrovna s tímto sportem.

Wory 6

Rozhovor s Romanem Voráčkem

Rozhovor s Romanem Voráčkem

Wory 6

Roman Voráček, opora našeho týmu, člen rady, trenér, ale hlavně výborný hráč a offensive-lineman. V dnešním rozhovoru jsme mu položili pár otázek, na které nám odpověděl.

Kdy poprvé jsi slyšel o Americkém fotbale a od koho? 

Pokud myslíš úplně poprvé, tak to bylo nejspíš z nějakého filmu, ale to už si opravdu nepamatuju, kdy to bylo. Že se fotbal hraje i v ČR jsem se dozvěděl v roce 2011 od kamaráda, který začal hrát za v Praze za tehdy ještě Panters. No a rok na to, v létě 2012 za mnou přišel Jeff (Jakub Choura), že se ve Varech zakládá tým, jestli se nechci přidat.

Na jaké pozici hraješ a co je tvým úkolem?

Hraju na pozici offensive lineman a ačkoliv jsem součást útoku tak naše práce spočívá hlavně v bránění QuarterBecka, kterému dáváme čas na odhození balonu. Při běhové hře zase musíme vyčistit cestu pro RunningBecka. Záměrně všechno dávám do množného čísla, protože O-line není jenom o jednotlivci ale o celé partě těch „velkých kluků“

Wory 3

Máš nějakého oblíbeného hráče Amerického fotbalu?

Oblíbeného hráče? Asi ne… Člověk si tak nějak přirozeně chce vybrat hráče na stejné pozici jako je on sám, aby měl nějaký vzor. O-line je ve fotbale maličko otloukánek a linemani jako takoví nebudou nikdy tou týmovou hvězdou. Oni nedávají TouchDown, neskládají hráče, nechytají balon. O-linemani tam jsou od té černé práce. Tím nechci snižovat jejich význam, bez linemanů fotbal hrát nejde. Já s oblibou rád říkám, ale není to pravda, že když O-lineman odvede svojí práci tak jak má, nikdo si ničeho nevšimne a nepochválí ho. Ale jakmile něco zkazí všichni si na něj ukazují prstem. Ale abych aspoň částečně odpověděl na tvojí otázku tak v NFL fandím Minnesotě Vikings.

Co tě na Americkém fotbale nejvíc baví?

Je to ta týmovost. Já celý život sportuju (i když to možná tak nevypadá 😀 ) a prošel jsem si už všechny možné týmové i individuální sporty od klasické kopané přes florbal, basketbal, volejbal ale i baseball a upřímně můžu říct, že nikde není celý tým tak důležitý jako právě ve fotbale. V každém jiném sportu dokáže jediný dobrý hráč otočit výsledek ale ve fotbale to tak jednoduché není. Můžete mít perfektního QuarterBecka, ale reciever by nechytil ani rýmu v zimě? Pak z toho nic nebude. Máte rychlýho RunningBecka, ale vaše OffensiveLine nedokáže nikoho zablokovat? Ten samý případ! A o obraně ani nemluvím! Tam je ta týmovost a spolupráce nejspíš ještě důležitější.

Wory 2

Který ze zápasů za Warriors byl pro tebe ten nejlepší?

Nad tím nemusím dlouho přemýšlet. Byl to zápas proti Znojmo Knights v sezoně 2015, kdy jsme jeli do Znojma s bilancí 0-1 a nutně jsme potřebovali vyhrát minimálně o 2 body, abychom udrželi první místo v základní skupině. Celý zápas panovalo neskutečné vedro a na obloze ani mráček, takže si dokážeš představit, jak nám v těch výstrojích bylo. Celý zápas byl vyrovnaný, ale do poslední čtvrtiny jsme šli se ztrátou šesti bodů. V posledních minutách jsme to dokázali zlomit a balon jsme skoro silou vůle dotlačili do end zone. Potom přišel call hrát 2pt conversion, což si ani nepamatuju, kdy jsme to zkoušeli naposled. S velkým štěstím se nám povedlo i to a naše obrana nás do konce zápasu výborně podržela a my mohli jít do play-off z prvního místa.

Wory1

Myslíš, že je Americký fotbal nebezpečný a proč?

Americký fotbal je určitě nebezpečný, jako každý kontaktní sport. Já to můžu potvrdit z vlastní zkušenosti, kdy se mi nevyhnula zranění. Ale jak se říká, nejhorší je srážka s blbcem. Já pevně doufám, že většina lidí fotbal hraje proto, že je to krásná hra. Ale pokud přijde někdo, kdo by vám chtěl jenom ublížit nebo vás zranit, tak podle mě nemá na hřišti co dělat! Samozřejmě, že člověk si chce ulehčit práci a proto se snaží hrát tvrdě a nepříjemně, aby měl soupeř respekt. Ale hrát tvrdě a chtít někoho zranit jsou dvě odlišné věci. Co je ale ve fotbale nejdůležitější je plné soustředění a 100% výkon. Jakmile polevíte, je hodně pravděpodobné, že se zraníte. A bude to vaší vinou! Může jít o náhodu, může jít o situaci, ve které by se vám nic nestalo při 100% nasazení. Proto je nutné mít dobrou fyzičku.

Co by jsi vzkázal fanouškům Warriors?

Já bych je hlavně chtěl požádat o podporu. Teď máme za sebou hodně těžký rok, kdy jsme se jako Warriors připravovali zasáhnout do 3 – 4 soutěží pod hlavičkou asociace, ale shodou okolností bohužel nevyšla ani jedna. Tento rok budeme fanoušky potřebovat asi jako nikdy před tím. Letos proběhly nějaké změny v klubu, pojali jsme to jako restart a od následující sezony se budeme snažit dělat to jako na začátku. Prostě hrát fotbal. Ne proto, abychom byli vidět v kraji a každý na nás ukazoval prstem a říkal „Koukej, to jsou ty Warriors“ ale proto, že nás ten sport baví. A myslím, že to je ta správná cesta. Pokud hráči nebudou pod velkým tlakem vedení tak budou hrát ve větší pohodě a to se projeví. Já nepotřebuju jít po ulici a mít kolem sebe lidi co budou chtít můj podpis. Já budu radši když přijdou na zápas a podpoří nás na hřišti nebo ještě lépe, když sami rozšíří naše řady.

Wory 4

Nerozlučné duo J. Nedbal + V. Perutek

Karlovarský flag fotbal v reprezentaci i play-off

Bezkontaktní verze amerického fotbalu, tzv. flag fotbal má v týmu Válečníků letitou tradici, kterou ještě v hostujícím dresu pražských Mustangs vyšlapal wide-receiver Vašek Blahout na Mistrovství ČR už v roce 2013, když si přivezl bronzovou medaili. Už na podzim téhož roku se zrodila myšlenka vytvoření mládežnického týmu a první úspěchy na sebe nenechaly čekat.

Stříbrný flagový tým U19
Stříbrný flagový tým U19

Rok 2016 je pro karlovarský flag velkým milníkem. Na jaře se dařilo smíšenému týmu U19, který mile překvapil a postoupil do play-off. To samo o sobě bylo velkým úspěchem, když vezmeme v úvahu, na naše poměry, vyšší zastoupení dívek. Senzace na sebe nenechala dlouho čekat a zázrak se urodil hned v zápase o finále, kdy se mládežníkům podařilo postoupit a zaručit si tak medailový úspěch. Stříbrné medaile jsou vůbec nejlepší dosažené umístění v historii klubu.

Tým U15 si na jaře nevedl nijak výrazně. Hodně opor kádru odrostlo do vyšší kategorie. Nic to ale nezměnilo na kvalitě základních stavebních kamenů týmu – Vojty Perutka a Kuby Nedbala. Ti prošli až do reprezentačního výběru a hrdě reprezentovali naše město i vlast na Mistrovství Evropy U15 v srbském Bělehradě. V těžké konkurenci s pramalými šancemi se národnímu výběru povedlo blýsknout se i několika vítězstvími.

https://www.instagram.com/p/BLlmaaJDm2m/

O poznání nabuzenější vstoupil tým U15 do podzimní části. V té našel tým ve svém středu diamant Amir Gunem, který svojí rychlostí a jistotou při chytání míčů pozvedl tým. Tři turnaje a jejich ovládnutí pomohly dohnat jarní skluz a rázem jsme i letos, v historii už podruhé, v play-off. Z třetí příčky nás čeká souboj napříč skupinami se znojemskými rivaly Knights a vzájemná zápasová historie je velmi bohatá. Je se na co těšit. Už o státním svátku 28. října se rozhodne v Pardubicích o další kapitole karlovarského flag fotbalu, který bude i v roce příštím velkou prioritou. Držte nám palce.

Chcete být součástí týmu? Přidejte se. Týmy U15 i U19 rády uvidí nové tváře.

img_2310

Martin Dušek: Našel jsem druhou rodinu

Velkých chlapů není nikdy dost a své o tom ví i Martin Dušek, jeden ze základních stavebních kamenů naší útočné linie. Svůj cíl našel i on minulý rok a svými 150 kg a poctivou prací vyztužil útok jako starter.

Martine, co pro Tebe znamená americký fotbal a jak vnímáš svoje působení v týmu karlovarských Válečníků?

Vše je o týmovém duchu, disciplíně a preciznosti provedení akcí. Americký fotbal je úplně jiný sport a člověk se pro něj snadno nadchne už po prvním tréninku. Fotbal mi dal nové kamarády, kteří jsou pro tuhle srandu zapálení a obětují hodně volného času ke zdokonalení se, ale i předávání zkušeností ostatním, takže jim patří velký dík, že mě vzali mezi sebe. Doufám, že se bude tým dál zlepšovat. Já proto budu budu dělat maximum jak na hřiště, tak mimo něj.

Jaké typy hráčů bys rád viděl na probíhajících zářijových náborech?

Fotbal je nádherný v tom, že se na hřišti využijí všechny váhové kategorie od lehkých, až po ty jaké já. Ostatně není moc sportů, kde bych využil svoje kilogramy tolik, jako tady. Ti, co už dělali nějaký sport, to budou mít o něco lehčí, ale důležité je být trénovatelný a mít chuť se zlepšovat pod vedením trenérů. Taky to musí být týmový hráč, protože Warriors mají svého týmového ducha a člověk musí chtít být jeho součástí. Samozřejmě bych rád uvítal nové parťáky 150 kg+ a ještě raději je viděl po svém boku na hřišti, protože my jsme tým v týmu (smích).

Jak ovlivnilo působení ve Warriors tvůj život?

Pomohlo mi v mnoha směrech. Fyzicky jsem po skončení fáze náborů musel obléknout menší kalhoty. Pravidelné tréninky a příprava v posilovně mi zpěvnila postavu. Cítím se lépe, ale nejen po fyzické stránce. I psychicky to člověku pomůže. Bojujeme jeden za druhého, ta týmovost je něco nepopsatelného. Jsem i klidnější a fotbal mi vyčistí hlavu, vyřádím se a doma jsem pak klidnej jak beránek. Taky jsem našel druhou rodinu, se kterou si rozumím a máme společnou velkou lásku – tu k americkému fotbalu.

Nábory probíhají celé září

Vždy v úterý a čtvrtek od 19:00. Hledáme Válečníky ve věku 17 – 40 let, a to všech váhových kategorií.

Místo: Hřiště UMT Drahovice, Slávia, Karlovy Vary, Lidická 14

Kontaktní osoba: Jakub Čajan, 774 777 734, cajan@warriorsfootball.cz

LrMobile1704-2016-0734140986389491528

Americký fotbal bude v Karlových Varech celý podzim. O víkendu startuje juniorská 2. liga.

Prázdniny utekly jako voda a ani na podzim nebude v Karlových Varech chybět americký fotbal. Rozehrají se hned dvě mládežnické kategorie a junioři ve věku 16 – 19 let v neděli zahájí sezónu v Ústí nad Labem.

Sezóna 2016 bude jiná. Minulý rok jsme pod tlakem odehrání Juniorského poháru museli ustoupit z myšlenky spojení s pražskými Mustangs a byli jsme otloukánkem soutěže. O rok zkušenější se s širším kádrem pokusíme soupeřit ve skupině hned s pěticí zkušených soupeřů.

Příprava začala již v červnu. I přes krušné letní měsíce plné dovolených jsme se snažili odtrénovat maximum. Složení týmu se s minulým rokem nedá srovnávat. Podařilo se nabrat nové síly, na náborech se ukázalo několik talentů a tým obohatí početný zástup juniorů nastupujících letos i v A-týmu. Trojice Josef Krnáč (LB), Adam Poustka (RB) a Lukáš Voráček (QB) by měla vytvořit na soupeře patřičný tlak. Navíc je sklizená první sezóna flagistů U15, kteří se posouvají o stupínek výše a bude zajímavé je pozorovat poprvé v kontaktní verzi.

Tým je mladší, než minulý rok a to nás těší – o náš dlouhodobý mládežnický program je zájem a pro dlouhodobou udržitelnost amerického fotbalu v lázeňském městě je kvalitně vybudovaná členská základna z místních kluků základ. Teď tedy dopilujeme playbook, doladíme poslední detaily a v neděli se ukážeme! Doma budeme bojovat poprvé 18. září od 15:00.

Program Junioři – 2. liga

IMG_2306

Lukáš Nykodým: Neznám sport, kde je disciplína a týmová soudržnost tak důležitá

Lukáš Nykodým byl minulý rok neznámou tváří. V září 2016 se začal psát i jeho příběh v defenzivní lajně a kdo se byl podívat alespoň na jednom zápase ví, že to byla zatreceně dobrá podívaná. Luboš Doležal si vzal na paškál svého zástupce a dokázal z něj vyždímat něco, v co nikdo nedoufal. Jak to vidí po svém prvním roce a co by poradil nováčkům, kteří váhají, jestli se ukáží na náboru? Čtěte v rozhovoru!

Lukáši, příprava na sezónu 2017 je na spadnutí. Proč by se měli nové tváře přidat do řad Warriors a hrát americký fotbal?

Protože poznají komunitu různých lidí, skvělé osobnosti a nové kamarády, pro který je fotbal víc než jen občasná aktivita. Hlavně poznají americký fotbal a jeho kouzlo. Je těžký popisovat jaký fotbal je, protože si to musí každý vyzkoušet a posoudit sám a buď ho to nadchne tak, jako to nadchlo mě nebo prostě zjistí, že to není sport pro něj. Nejsem objektivní, protože fotbal mi, po té roční zkušenosti přijde jako nejlepší sport a to i po 20 letech soutěžního hraní klasického fotbalu či jiných sportů.

Jaké typy spoluhráčů bys rád viděl vedle sebe?

Rozhodně sportovce aspoň s nějakou základní průpravou a sportovní minulostí, pilovat někoho od píky sportovně nepolíbeného v našich podmínkách jde hodně těžko, ale od toho jsme Válečníci. Rád bych viděl sportovce, kteří mají zkušenost s týmovými sporty a ví, co je odpovědnost za tým, mají pokoru, respekt k autoritám, ctí disciplínu, snesou kritiku a mají ambice se učit z chyb a naslouchat radám zkušenějších a nejsou to zakomplexovaní individualisti, protože takový nemají šanci i kdyby uměli cokoli. Neznám sport, kde je disciplína a týmová soudržnost tak důležitá a s každou, byť sebemenší chybou, padá jak domeček z karet. Pokud se týká tělesné konstituce je potřeba na náboru přivítat všechny možné typy, od menších rychlých a hubených, přes atleticky a silově vybavené jedince po super těžkou váhu či dlouhány, každý najde využití a své místo ve hře. Oproti zaběhlým sportům je tohle další obrovský rozdíl a šance pro každého.

Jsi jeden z nejlepších nováčků a zároveň nejstarší z týmu. jak velkou roli hraje věk?

Hraje i nehraje. Nehraje v případě odhodlání zkusit něco nového a dát se na fotbal, který je sám o sobě dost unikátní sport. Z našich lig je patrné, že i mnohem starší hráči dokáží hrát na vrcholné úrovni a strčí do kapsy i mladé houževnaté spoluhráče. Americký fotbal je náročný jako každý vrcholový sport a pro mě největší potíž byla s regenerací, kdy to trvá trochu déle, než před 10 – 15 lety. Z vlastní zkušenosti vím, že fotbal posunuje hranice a nebrání bojovat za tým a je to jen o lidech a jejich přístupu. Pak určitě hraje věk roli v časových možnostech, kdy mladí mají „pouze školu“ a spoustu volného času, kdežto s přibývajícím věkem přistupuje ještě zaměstnání, podnikání a vrcholí to vytížením okolo rodiny a dětí. Opět se budu opakovat, je to o lidech, vše se dá nějak řešit, je to jen o přístupu, se kterým se musí bojovat.

Stříbrný flagový tým U19

Jsme stříbrní. Z Českých Budějovic vezeme medaile.

Jarní část sezóny 2016 završil flagový tým do 19 let v Českých Budějovicích. Při finálovém turnaji, do kterého jsme se probojovali z těsného čtvrtého místa základní části, se nám vydařil úvodní zápas proti domácím Hellboys.

Budějovičtí v prvním semifinálovém zápase předváděli svou hru z minulých zápasů, na kterou jsme se pečlivě připravovali, protože nám dělala velké potíže a Hellboys byli právem považování za favorita. V Playoff se ale může stát cokoliv. Rozhodovalo se až v posledních vteřinách. Skvělá týmová atmosféra a pozitivní naladění nám pomohlo v závěrečných vteřinách, kdy jsme prohrávali o 5 bodů. Stabilní opora na postu QB flagového týmu Jakub Mařík vyslal přesnou přihrávku na Lukáše Voráčka, ten zachytil a senzace byla na světě – vítězství 33:32 a postup do finále.

Do finálového zápasu ale zbývalo až příliš času – druhý semifinálový zápas a boje o třetí místo. Vychladli jsme a v zápase proti Steelers se nám nepodařilo navázat a prohráli jsme 25:51. Ostravští hráči byli na naši passově orientovanou hru dobře připravěni.

Úsměvy na tvářích po vybojovaném semifinále nám ale, stejně jako stříbrné medaile, už nic vzít nemohlo. V premiérovém ročníku jsme i s účastí několika dívek dosáhli na skvělé umístění.

Komentář trenéra Maříka:

Turnaj i soutěž Flagové ligy U19 hodnotím jako úspěšnou. Jako jedni z mála hrajeme i s dívkami a druhé místo je pro nás sladká tečka za vydřenou sezónou. Před turnajem by nás na finále tipoval jen málokdo. My jsme věřili a zvládli jsme to.

Komentář prezidenta klubu Václava Blahouta:

Usilovná práce s mládeží se vyplácí. Ne vždy je to jednoduché – překážek není málo. Velké poděkování si zaslouží trenéři, kteří je s mládeží ve svém volnu překonávají a dál ji motivují. Díky i všem hráčům a rodičům, že ve sportu vidí smysl. Za tyhle odměny a radosti to stojí. Poděkování patří městu Karlovy Vary a Karlovarskému kraji, které naši mládež podporují. Lepší křest dresů, než ten medailový, si přát nejde.

finálová Sestava

Ondra Tomek, Pepa Krnáč, Lukáš Voráček, Klára Kubíčková, Marťa Šrámková, Matyáš Němeček, Vojta Klucho, Jakub Mařík, Vítek Brožek, Filip Kolaci.

Warriors vs. Mustangs 6:39

Sezóna je za námi: Do konce bojovalo 19 statečných

Sezónu 2016 jsme uzavřeli v neděli 19. června s maximálním nasazením proti dobře známým Prague Mustangs. V prvním zápase a premiéře v jedenáctkovém fotbalu jsme si v Praze vysloužili slušný příděl a proto byl cíl rozloučit se s letošním ročníkem důstojně, zabojovat, udělat maximum a zkusit se prosadit v útoku.

Od začátku bylo jasné, že Mustangové i přes jistý postup do play-off nevypustí. Do zápasu vstoupili lépe a slunečné počasí jim svědčilo. Jejich vedení 16:0 po úvodní čtvrtině padalo velkou měrou na naše bedra – zbytečné individuální chyby, které znamenaly bolestivé ztráty yardů a nakonec i dva touchdowny a safety. Probudil nás až déšť, který se přihnal v druhé čtvrtině, a to nám svědčilo o poznání více. Zakousli jsme se do šancí a dostali jsme favorita pod tlak. Obrana povolila jen field goal, takže v polovině relativně příznivě 0:19. Stejný počet nás byl i na hřišti – 19 statečných, z toho 5 juniorů a větší část hráčů v první sezóně. Bojuj nebo nehraj, to se nám honilo v hlavách.

Makali jsme dál. Ve třetí čtvrtině sice Mustangs přidali další TD, ale nám se konečně v útoku povedlo posouvat míč. V rozhodující momenty ale přišel vždycky nějaký trest. Kluzký míč nám začínal dělat problémy a zápas byl vyhrocený i psychicky. Čas na odpočinek: žádný. To bylo ale dobře. Nikdo z nás nemohl nad ničím přemýšlet, kdo už se občas dostal na sideline, zvládl maximálně doplnit tekutiny.

Závěrečná část. To asi nejdůležitější. Poslední zápas, smíšené pocity a našich 19 hráčů proti několika formacím Mustangů, kterých stálo naproti jednou tolik. Muselo se makat o to víc, prostě jsme chtěli bojovat a něco s tím dělat. Mustangs sice zasadili ještě ránu v podobě touchdownu, ale konečně si zaslouženě proběhl hřiště v nejdelší akci zápasu Kuba Čajan (70y). Našel mezeru, kterou lajna vytvořila a teprve podruhé v sezóně jsme se mohli radovat z útočného touchdownu. Na závěr pražští ještě přidali, ale výsledné skóre, oproti prvnímu zápasu, 6:39 nám nechalo hlavy nahoře.

Bojovali jsme a nebyli jsme v tom sami. Přes stovku fanoušků nás hlavně na konci fakt hnalo a za to velký dík, protože bez vás by to nešlo. Děkujeme všem partnerům, kamarádům a rodinám, že v tom byli letos s námi. Tyhle zkušenosti nás zase posouvají dál.

K hodnocení sezóny se vyjádříme po zasedání týmu v příštím týdnu.

Komentář hlavního trenéra:

Warriors vs. Rangers 20:0

Slavíme první výhru sezóny. Boj o Vary s Rangery dopadl úspěšně!

V Karlových Varech se na Den vítězství utkaly dva týmy 3. ligy, které zatím čekaly na svou první výhru nejen v sezóně, ale i v jedenáctkovém fotbale celkově. Warriors přivítali trutnovské Rangery a hned ještě před začátkem duelu bylo jasné, že pro hosty bude zápas velmi složitý – na západě Čech pražilo slunce a celek z Podkrkonoší přijel pouze v 17 hráčích.

Dle konečného výsledku i zmíněné početní výhody (domácí mohli stavět na 33 hráčích!) se může zdát, že šlo o jednoznačný zápas. Jenže Rangers hráli odhodlaně a v první půli i lépe než domácí. Válečníky trápí hlavně útočná hra, která měla problémy se ziskem prvních downů. Quarterbackovi Lukáši Gerstnerovi se nedařilo ani v situacích, kdy mu jeho lajna dala v kapse i deset vteřin.

Jenže ztráty balonů v podobě interceptions a fumblů netrápily jen domácí. Byly to nakonec právě tyto situace, kterými Warriors získali vedení 14:0. První touchdown padl poté, co akci Trutnova v redzóně přerušil Milan Koubek a svým parádním 88yardovým interception returnem doběhl pro svůj první touchdown v kariéře. Zároveň šlo o první touchdown Západočechů v jedenáctkovém fotbale a o první body sezóny.

Druhý touchdown přišel po fumble returnu Jakuba Maříka, ten měřil 53 yardů. Na dvacetibodový zaokrouhlil náskok Warriors running back Adam Poustka, a to přesně s vypršením časomíry.
Rangers se ale prezentovali výborným výkonem na to, v kolika lidech do Karlových Varů přijeli. V první půli měli i šanci na skórování, přibližně 30yardový fieldgoal ale nezužitkovali. Warriors slaví první výhru sezóny a přesun do jedenáctkového fotbalu začíná v lázeňském městě nést své ovoce.

Warriors vs. Hellboys 0:38

První domácí zápas v duchu zlepšení, ale stále s chybami

Po dvou letech se opět utkali karlovarští Warriors na domácí půdě s budějovickými Hellboys. Změn se za tu dobu odehrálo několik. Válečníci změnili stadion za menší v Drahovicích s umělým povrchem a Hellboys se do dospělé jedenáctkové formy fotbalu přihlásili už minulý rok. Rozhodovala zkušenost a fyzické dovednosti.

První čtvrtina se přitom, až na zaváhání z jejího kraje, nesla v rytmu vyrovnané hry. Skóre zápasu totiž otevřel budějovický Houdek už za 32 vteřin a opařil tím obranu domácích, která se ale dokázala oklepat a nastartovat. Útok Warriors na hřišti uměl oproti zápasu s Mustangs zůstat na míči i s ním posouvat. Když už byla endzone na dostřel, přišel trest, ať formou interception nebo trestuhodně dvojící safety, kterým předcházel špatný snap. Do poločasu se ještě blýsknul univerzál Kamil Roba, který své atletické dovednosti proměnil krátkým během. Stav 0:18 ale nenasvědčoval debaklu. Warriors byli stále v kontaktu a bodový příděl byl výsledkem vlastních chyb.

Zápas se zlomil po přestávce, kdy Roba našel dlouhým 66y passem Mulicu a dílo bylo téměř dokonáno. Válečníci sice pozičně hráli dobře a systém obrany fungoval, ale exekuce úkolů jednotlivých hráčů byla pomalá nebo nedostatečná. Navíc rotující lajnaři obranou i útokem už hůře sbírali síly. Špatných bloků i tacklů bylo k vidění stále více, než těch dobrých a na tom musejí domácí nejvíce zapracovat, chtějí-li se měřit se zkušenými soupeři. Chuť bojovat už byla znatelnější. Za pekelný jihočeský stroj si body připsalo ještě duo Roba a Houdek a za stavu 0:38 se týmy rozešly. Hellboys se zaslouženým vítězstvím, kdy i s menším počtem zkušených hráčů byli schopni fyzicky vydržet celý zápas.

Na zápas si v Karlových Varech našlo cestu necelých tři sta fanoušků a byli hlasití, povzbuzovali do samotného závěru a zaslouží si pochvalu za bojovný výkon.

Komentář hlavní trenéra J. Čajana

Musíme postupovat malými krůčky vpřed. Nemůžeme čekat zázraky na počkání. Zlepšila se morálka i počet faulů a k vidění bylo i pár světlých momentů na straně útoku. Změna na postu quarterbacka byla dobrým rozhodnutím a Lukáš Gerstner odehrál svůj první celý zápas velmi vyrovnaně.

Obrana byla o 100 % lepší než při posledním zápase v Praze, ale stále ne tou naší vyhlášenou. Pokud vytrvá, věřím, že opět dostojíme jejímu obávanému jménu. Opět je potřeba čas a píle při docházce na tréninky. Velmi výrazným tahounem byl opět Lukáš Nykodým, který jde ve šlépějích Luboše Doležala, a věřme, že tihle dva budou jednou velmi nebezpečné duo.

Soupeř, který dorazil v menším počtu, působil velmi kompaktně a jistě – tahle týmová sehranost nám zatím chybí a určitě přispívá k šanci na výhru. Bylo vidět, že Hellboys mají precizně naučené útočné akce a více zkušeností v 11s formě amerického fotbalu a hráli je výborně.

Obdivuji i jejich fanclub, který byl i v našich zaplněných ochozech slyšet a přijel fandit z takové dálky. Snad si i my brzy takové fanoušky vypěstujeme a budeme jim vozit k radosti výhry. Čekají nás tři týdny příprav na další domácí zápas 8. května a máme na čem pracovat, musíme zregenerovat a doplnit síly. Go Warriors!